Jiří Orten

Rodina Hermanna Ohrensteina ve Světlé nad Sázavou – rodiče

Her­mann Ohren­stein se na­ro­dil ně­kdy ko­lem roku 1825 v Sedm­pá­nech u Tr­ho­vé­ho Ště­pá­no­va. S nej­vět­ší prav­dě­po­dob­nos­tí mu by­lo dá­no jmé­no Nafta­li, resp. Zvi (hebrej­sky „je­len“). Na­mís­to to­ho­to bib­lic­ké­ho osob­ní­ho jmé­na si ale zvo­lil „ná­hrad­ní“ jmé­no Her­mann, pod kte­rým je uvá­děn ve všech ma­t­rič­ních i ji­ných zá­pi­sech¹. V mno­hých ži­dov­ských ro­di­nách by­lo tra­di­cí udr­žo­vat i 300 let stej­ná jmé­na. Ta pak by­la pře­ná­še­na ze ze­snu­lé­ho dě­da na vnu­ka, pro­to­že u aš­ke­náz­ských Ži­dů ne­by­lo zvy­kem po­jme­no­vat sy­na jmé­nem ži­jí­cí­ho ot­ce, hlav­ně z po­vě­ry, že tím krá­tí ot­cův ži­vot. Kdo by­li Her­man­no­vi ro­di­če se ne­po­da­ři­lo zjis­tit. S nej­vět­ší prav­dě­po­dob­nos­tí byl vnu­kem Jo­se­pha (Löbla) Aren­stei­na (Ohren­stei­na) prá­vě ze Sedm­pá­nů. Je­ho ro­di­na je za­psá­na v SŽRČ z roku 1793².

Her­mann byl mi­ni­mál­ně čty­ři­krát že­na­tý. Prv­ní je­ho že­nou se sta­la Jo­han­na Krau­so­vá z Roz­so­chat­ce u Havlíč­ko­va Bro­du. S ní se Her­mann poz­dě­ji usa­dil v Pří­se­ce u Svět­lé nad Sá­za­vou, kde pro­vo­zo­va­li v č. 6 po­hos­tin­ství (v Pří­se­ce mě­ly ta­ké všech­ny Her­man­no­vy dě­ti do­mov­skou pří­sluš­nost). S Jo­han­nou měl prv­ní čty­ři dě­ti, kte­ré se snad ješ­tě na­ro­di­ly v Sedm­pá­nech. Nejdří­ve Ma­rii, nar. 15. led­na 1852, pro­vda­nou za Aloi­se Ohren­stei­na ze Slu­žá­tek – Alois a Ma­rie pře­vza­li v Pří­se­ce po­hos­tin­skou živ­nost a mě­li osm dě­tí, pak dru­ho­ro­ze­né­ho Ja­ku­ba, nar. 12. květ­na 1853 a usa­ze­né­ho ve Zru­či – o něm již by­la řeč. Dal­ší­mi je­jich dět­mi by­li Jo­sef, nar. 8. led­na 1855, kte­rý se pře­stě­ho­val do No­vých Dvo­rů u Kut­né Ho­ry a u kte­ré­ho byd­lel ma­lý Edu­ard, když stu­do­val v Ho­ře re­ál­ku, a Zik­mund, nar. 24. lis­to­pa­du 1857, jenž ze­mřel ja­ko dvou­le­tý.

Ja­ko mat­ka Ig­ná­ce (Hyn­ka), nar. 27. dub­na 1859 a ze­mř. 12. břez­na 1928, je za­psá­na již Bar­ba­ra Spi­tz. Hy­nek byl kup­cem ve Svět­lé nad Sá­za­vou a se svo­jí že­nou Ka­ro­li­nou, ro­ze­nou Stra­ko­vou, mě­li šest dě­tí. Adolf, nar. 27. zá­ří 1860 a ze­mř. 2. led­na 1923, byl rov­něž ob­chod­ní­kem ve Svět­lé nad Sá­za­vou a se svo­jí že­nou Ma­rií ro­ze­nou Ohren­stei­no­vou mě­li tři chlap­ce. Ro­sa­lie, nar. 29. květ­na 1862, ze­mře­la ja­ko tří­le­tá a nejmlad­ší Gustav ze­mřel krát­ce po na­ro­ze­ní v ro­ce 1865³.

Dal­ší že­nu, An­nu Krau­so­vou (1843-1888), dce­ru Adal­ber­ta Krause z Dub­če, si vzal v ro­ce 1881 v Gol­čo­vě Je­ní­ko­vě. Když An­na v ro­ce 1888 ze­mře­la na ra­ko­vi­nu, ože­nil se Her­mann zno­vu. Se čtvr­tou že­nou Jo­se­fou Du­bo­vou (1865-1934) z Cha­be­řic mě­li ješ­tě v le­tech 1893 a 1898 dvě dě­ti, kte­ré ze­mře­ly hned po po­ro­du. Her­man­no­vi by­lo při na­ro­ze­ní po­sled­ní­ho po­tom­ka 73(!) let. Do­žil se úcty­hod­né­ho vě­ku. Ze­mřel 11. pro­sin­ce 1914 na ma­ras­mus (stá­ří) v do­mě své­ho sy­na Adol­fa ve Svět­lé nad Sá­za­vou čp. 97. V zá­pi­su úmrt­ní ma­t­ri­ky sto­jí věk 96 let, na je­ho hro­bě na svě­tel­ském ži­dov­ském hřbi­to­vě je uve­de­no do­kon­ce 97 let, ve sku­teč­nos­ti ze­mřel ale v ne­do­ži­tých 90 le­tech.

Pozn.: historické foto – archiv GJO, Památník národního písemnictví Praha, SOkA Kutná Hora, SOka Kolín