Jiří Orten

Rodina Jakuba Ornsteina (Ohrensteina) ve Zruči nad Sázavou – rodiče

Edu­ard byl sy­nem Ja­ku­ba Orn­stei­na (1853-1932) a An­ny Bec­ko­vé (1853-1927). Ti se vza­li 24. dub­na 1879 ve Zru­či nad Sá­za­vou. Od­dal je ra­bín Za­cha­ri­as Spi­tz z Gol­čo­va Je­ní­ko­va. Za svěd­ky by­li no­vo­man­že­lům Ig­natz Beck z Cha­be­řic a Jo­a­chim Mei­sl ze Zru­če.

Ja­kub, na­ro­ze­ný 12. květ­na 1853 v Sedm­pá­nech u Tr­ho­vé­ho Ště­pá­no­va, se do Zru­če při­že­nil z Pří­se­ky u Svět­lé nad Sá­za­vou. Ja­ku­bo­va že­na An­na se na­ro­di­la řez­nic­ké­mu mi­s­tru Isa­ku Bec­ko­vi a Bar­bo­ře Ra­a­bo­vé z Cha­be­řic dne 29. říj­na 1853 ve Zru­či v do­mě č.p. 92 (dnes Ná­břež­ní uli­ce)¹. Za kmo­t­ra jí byl Jo­a­chim Mei­sl ze Zru­če. An­na mě­la je­di­né­ho sou­ro­zen­ce, o tři roky star­ší­ho bra­t­ra Eli­a­se (Edu­ar­da).

Vlast­ní­kem do­mu č.p. 92 ve Zru­či se stal Ja­kub Orn­stein až 9. červ­na 1886, tzn. sedm let po svat­bě, kdy pod­le smlou­vy tr­ho­vé ze dne 29. květ­na 1886 ten­to dům kou­pil (ja­ko je­ho dal­ší ma­ji­te­lé jsou uve­de­ni k 21. dub­nu 1931 Ka­rel Ohren­stein, nejmlad­ší dí­tě Ja­ku­ba a An­ny, a je­ho že­na Va­lé­rie, ro­ze­ná Be­ne­šo­vá; ná­sle­du­jí­cí pře­pis vlast­ní­ků na­stal pod­le ode­vzda­cí lis­ti­ny z 29. říj­na 1948, kdy by­la ½ do­mu při­psá­na Mí­ně Bleye­ro­vé a ½ Oto­vi Or­ne­sto­vi – man­že­lé Ka­rel a Va­lé­rie Ohren­stei­no­vi totiž ze­mře­li v kon­cen­t­rač­ním tá­bo­ře; Mí­na Bleye­ro­vá a Ota Or­nest ne­cha­li dům pře­psat již 21. pro­sin­ce 1948 na man­že­le Fran­tiš­ka a Ma­rii Be­ne­šo­vou).

A prá­vě zde, v do­mě čp. 92, se Ohren­stei­nům na­ro­di­lo všech sedm dě­tí. Dru­ho­ro­ze­ný Edu­ard při­šel na svět 5. říj­na 1881. U ob­říz­ky, kte­rou pro­ve­dl S. Pollak z Dol­ních Kra­lo­vic, by­li Edu­ar­dův strýc Alois Ohren­stein ze Svět­lé a Jo­sef Kohn ze Zru­če. Edu­ard byl ja­ko je­di­ný ze sou­ro­zen­ců po­slán na stu­dia na kut­no­hor­skou re­ál­ku. Žil u strý­ce Jo­se­fa (Ja­ku­bův bra­tr v No­vých Dvo­rech), ale ve ško­le vy­dr­žel jen do ter­cie. Po­tom pře­šel do uče­ní na ob­chod­ní­ho pří­ru­čí do Dvo­ra Krá­lo­vé nad La­bem, kde zů­stal pat­náct let. Zde si na­šet­řil po­třeb­ný ka­pi­tál, za kte­rý s vě­nem své že­ny od­kou­pi­li od Ro­sen­zwei­gů ob­chod v Kut­né Ho­ře.

Nej­star­ší Ig­nác (Hy­nek), nar. 14. úno­ra 1880, se ože­nil s Mar­tou Elhar­to­vou; usa­di­li se v Cho­mu­to­vě, kde jim by­la v ro­ce 1916 při­dě­le­na do­mov­ská pří­sluš­nost. Jo­sef, nar. 27. květ­na 1883, zů­stal svo­bod­ný, ve Zru­či měl tra­fi­ku, kte­rou do­stal ja­ko vá­leč­ný in­va­li­da, a pra­co­val v ob­cho­dě své­ho ot­ce ja­ko pří­ru­čí.

Ot­to­kar (Ot­to), nar. 14. dub­na 1885, žil se svo­jí že­nou He­le­nou v Pra­ze. Vza­li se ko­lem roku 1919, ži­li v Bu­ben­či a mě­li dvě dě­ti. Vě­ru a o dva roky star­ší­ho Pav­la ( pře­žil po­byt v kon­cen­t­rač­ním tá­bo­ře a po vál­ce se vrá­til do Pra­hy). Ot­to­kar ze­mřel roku 1942, He­le­na a je­jí mat­ka by­ly roku 1941 pře­ve­ze­ny trans­por­tem do Te­re­zí­na, kde obě ze­mře­ly.

Je­di­ná dce­ra, Rů­že­na, nar. 27. květ­na 1887, si vza­la za mu­že ta­ké ob­chod­ní­ka. Au­gustin (Au­gust, Gustav), nar. 24. srp­na 1889, se stal ge­ne­rál­ním ře­di­te­lem to­vár­ny na ků­že Brüder Taus­sig v Li­to­mě­ři­cích, je­ho man­žel­ství s Il­kou zů­sta­lo bezdět­né. Nejmlad­ší Ka­rel, nar. 4. lis­to­pa­du 1891, se ože­nil s Va­lé­rií Be­ne­šo­vou ze Stří­br­né Ska­li­ce a pře­vzal po ot­ci ob­chod ve Zru­či. Žád­ný z Edu­ar­do­vých sou­ro­zen­ců ani je­jich ži­vot­ních part­ne­rů ne­pře­žil dru­hou svě­to­vou vál­ku, všich­ni ze­mře­li v na­cis­tic­kých kon­cen­t­rač­ních tá­bo­rech.

Na zá­kla­dě usne­se­ní obec­ní­ho za­stu­pi­tel­stva ve Zru­či by­li čle­no­vé Ja­ku­bo­vy ro­di­ny dne 5. úno­ra 1902 při­ja­ti do svaz­ku ob­ce, či­li do­sta­li ve Zru­či do­mov­skou pří­sluš­nost. Snad ne­do­pat­ře­ním by­li všich­ni Ohren­stei­no­vé usa­ze­ní ve Zru­či za­pi­so­vá­ni v ži­dov­ských zbrasla­vic­kých ma­t­ri­kách ja­ko Orn­stein mís­to Ohren­stein. Tu­to ne­srov­na­lost na­pra­vil Ja­kub Orn­stein až v ro­ce 1910. Dne 2. květ­na 1910 by­lo vy­ho­vě­no c.k. stát­ním úřa­dem v Pra­ze je­ho žá­dosti a je­mu, je­ho ot­ci i všem je­ho dě­tem by­lo po­vo­le­no psát pří­jme­ní opět Ohren­stein, ni­ko­liv Orn­stein.

Dne 27. zá­ří 1927 ze­mře­la v ne­do­ži­tých 74 le­tech na in­farkt ve Zru­či An­na Ohren­stei­no­vá (ro­ze­ná Bec­ko­vá). Je­jí muž Ja­kub pře­žil svo­ji že­nu o de­vět let a ze­mřel na ra­ko­vi­nu pro­sta­ty v kut­no­hor­ské Vše­o­bec­né ne­moc­ni­ci 15. srp­na 1932 ve vě­ku ne­do­ži­tých osm­de­sá­ti let. Oba man­že­lé by­li po­hřbe­ni na ži­dov­ském hřbi­to­vě v Dol­ních Kra­lo­vi­cích².

Pozn.: historické foto – archiv GJO, Památník národního písemnictví Praha, SOkA Kutná Hora, SOka Kolín