Ekologická olympiáda 2017

 Ekologická olympiáda 2017 – krajské kolo.

Kolegové ekologové!

Ve dnech 22.- 23. 9. se náš tříčlenný tým (Míla Vach, Kristýna Šibravová a Martina Veberová, všichni z C4A) zúčastnil krajského kola ekologické olympiády ve Vlašimi. Na tento typ olympiády vyslala naše škola zástupce úplně poprvé, a tak jsme vůbec nevěděli, co nás ve dvou dnech může čekat. Ubytovali jsme se v budově ekocentra a pokoj jsme sdíleli s (alespoň od pohledu) nadšenými botaniky a ekology. Při zahájení si každý tým vylosoval název – na nás připadly Modříny. Soutěž měla několik disciplín – dva praktické úkoly, poznávačku a test. Den jsme započali prvním praktickým úkolem. Pasportizace zeleně na Sídlišti Vlašim. Už samotný název nás vyděsil více než dostatečně. Vybaveni třemi mapami, pastelkami a digitálním fotoaparátem, vypravili jsme se na průzkumnou výpravu. Cíl byl jasný – navrhnout vhodnou úpravu zeleně i bodových prvků sídliště. Svůj projekt jsme ještě ten samý den museli náležitě prezentovat odborné porotě. V mezičase jsme absolvovali poznávačku o 120 květinách, zvířatech, minerálech, zvucích i prazvláštních prvcích umístěných v přírodě a test o 120 otázkách napříč celou biologií a ekologií. Vyčerpaní po celém dni ekologického smýšlení, uchýlili jsme se načerpat síly na poslední část olympiády – praktický úkol číslo dva. Ten však předčil všechna naše očekávání – sázeli jsme remízek ve vesnici za Vlašimí, aby se orná půda nesplavovala do jednoho místa v údolí. Kromě rychlosti sázení se bodovala i efektivita práce. Poté už následovalo jen vyhlášení pořadí jednotlivých škol. Přestože jsme se neumístili na předních příčkách, odnášíme si z olympiády cennou zkušenost. Nejen, že jsme bohatší o termíny jako „pasportizace“ nebo „akustická topografie“, ale vyzkoušeli jsme si i jistý typ krajinného inženýrství a můžeme mít dobrý pocit z toho, že jsme alespoň částečně pomohli zachránit pole před erozí. Ve Vlašimi na nás určitě jen tak nezapomenou, podle pracovnice ekocentra jsme byli „ten nejveselejší tým“. A teď už alespoň díky testovým otázkám a nabídce odpovědí víme, že proterozoikum je období starohor a solitérní stromy se do krajiny skutečně nesází kvůli tomu, aby poskytly úkryt psychicky narušeným osobám.

Martina Veberová

Publikováno v kategorii Biologie.